Linka důvěry během koronavirové pandemie

Zaznamenali jste nyní, na Lince důvěry DKC v období koronavirové pandemie a vládních opatření, změnu v tématech volajících, které s tím souvisí?

Ano, určitě se tato situace promítá do tématiky hovorů, které s klienty máme. Volají k nám dospělí – rodiče, kteří řeší zejména styk se svými dětmi. U rozvedených rodičů, kdy je dítě v péči jednoho z nich, dochází ke konfliktům souvisejícím zejména s předáváním dětí. Rodič nechce své děti vydat druhému rodiči, protože se bojí o jejich zdraví. Také k nám volají více děti, které řeší právě problémy, kdy jim jeden z rodičů nechce povolit navštívit toho druhého.

Dále volají děti, které se trápí izolací. Nemohou chodit mezi své vrstevníky a to zhoršuje jejich psychický stav. Zejména pak děti, které měly psychické problémy v minulosti, sebepoškozovaly se, trpěly myšlenkami na sebevraždu, depresí, nyní chodí na chat a volají více než dřív. Samozřejmě, že zhoršený psychický stav dětí trápí i mnohé rodiče, kteří nás také kontaktují a hledají možnosti, jak svým dětem pomoci. Zvyšuje se samozřejmě také riziko pro děti týrané ve svých rodinách. Tyto děti musí trávit doma všechen čas a jejich týrání se stupňuje. Kontaktují nás pak na chatu i telefonu a spolu s nimi hledáme východisko z jejich nelehké situace.

Na LD volají i děti a dospělí, kteří mají obavy o své staré rodiče a prarodiče. Objevují se témata smrti, nemoci, ale také obav z budoucnosti. Horší se ekonomická situace mnoha rodin a i to přináší velkou nejistotu a strach z budoucnosti. Bohužel se tato úzkost a strach z budoucnosti projevuje sníženou schopností zvládat své běžné denní povinnosti. Rodiče pak špatně čelí každodenním situacím. To se  promítá i do péče o děti, kterou dospělí mnohdy nezvládají. Děti zase cítí napětí a nejistoty svých rodičů a jsou z toho zmatené. Trpí pocity viny, bojí se, že je už rodiče nemají rádi a pak k nám volají.

Na LD jsme také zaznamenali témata, která souvisí s využíváním kyberprostoru. Tím, že děti doma tráví většinu svého času, uchylují se na sociální sítě, kde hledají kontakt, aby se necítily tolik samy. Toto je problém, který byl i před pandemii, ale v této době se více než dřív objevují témata kyberšikany. Děti jsou velmi citlivé na mínění svých vrstevníků a ještě více bezbranné, když díky karanténě se nemohou potkat a nedokáží čelit tomu, co o nich druhý vrstevník píše.

Jaké možnosti nabízíte volajícím v této době?

Děti i dospělí nás mohou kontaktovat prostřednictvím telefonu 241 484 149; 777 715 215,

Skypu: po–čt 14–22, pá–ne 10–22, chatu: https://iporadna.cz/elinka-chatova-poradna/ Pá a Po 14–18, So a Ne 9-13 a 14-18,  případně e – mailové poradny: problem@ditekrize.cz.  Na telefonu jsme pro ně non – stop.

Volající děti i dospělí často ventilují své těžké pocity, což pro ně bývá úlevné. Některým to takto stačí a je to to, pro co si volají. Zároveň mnoho z volajících potřebuje také nějaké konkrétní řešení, radu nebo informace, kde svou situaci prakticky vyřešit. Jsme vybaveni kontakty na online psychology, kontakty na Orgány sociálně právní ochrany dětí a dalšího záchranného systému, občansko-právních poraden a  podobně. Dokážeme volající nasměrovat tak, aby mohli své trápení řešit.

Nabízíme komplexní pomoc, která spočívá v rozebrání situace, emoční ventilaci a podpoře a spolu s volajícím hledáme možnosti, které v dané situaci má. Pak posilujeme jeho kompetence  a vnitřní zdroje tak, aby dokázal udělat to, co mu může pomoci. Někdy však dítě nebo dospělí potřebuje jen s někým být. Je mu psychicky špatně a stojí o pochopení a bezpečný prostor, kde se o své starosti může podělit. Stejným způsobem fungujeme pro děti i dospělé na chatu a v emailové poradně.

Omezili jste nějak svůj provoz v tomto období z důvodu vládních opatření a karantény?

Určitě neomezili, ba naopak. Naše telefonické služby zůstávají non-stop a usilujeme o navýšení chatu, abychom našim klientům mohli být k dispozici, kdykoli potřebují. Dodržujeme přísná hygienická opatření, omezili jsme kontakt mezi sebou, abychom zůstali pro své volající zdraví a drželi naši službu permanentně dostupnou.

Ptali jsme se Heleny Juklové, psycholožky a vedoucí Linky důvěry Dětského krizového centra.