Role otce v péči o dítě a fenomén aktivního otcovství

Vážení rodiče, příznivci, podporovatelé Dětského krizového centra a čtenáři tohoto webu,

v rámci série článků přinášíme aktuální téma, kterým je role otců v péči o děti.

Role otce v péči o dítě se v průběhu let přirozeně proměňuje a je při péči o dítě stejně důležitá jako role matky. Ačkoliv dříve byla rodinná sféra doménou žen a ta veřejná zase mužů, můžeme dnes pozorovat pozvolné prolínání těchto dvou „světů“.

Již v 80. letech vzniká fenomén tzv. „nových otců“, kteří se věnují péči o dítě již od raného dětství. Snaží se dítěti citově přiblížit. O otcovství se začíná znovu hovořit v souvislosti s otcovskými právy a právy otců po rozvodu. Vznikají různé otcovské skupiny bojující za tato práva (Radimská, 2002).

Aktuálně můžeme pozorovat takzvané aktivní otcovství, jehož základem je otec, který se plně angažuje v péči o dítě a je schopen se o něj dlouhodobě a plnohodnotně postarat (Sedláček & Plesková, 2008).

Synonymem aktivního otce může být pečující otec nebo vztahový otec. Vztahový proto, že jeho aktivita s dítětem je založená na vzájemném budování pevného vztahu, blízkosti a důvěře. Takový otec není pro dítě vzdálenou autoritou, ale spíše průvodcem i parťákem. Podílí se stejným dílem na chodu domácnosti a je kompetentní v činnostech spojených s péčí o dítě. Je také důležité připomenout, že aktivní otcovství je úloha založena především na dobrovolnosti, nikoli na sociálním tlaku či normě (Dudová, 2006).

Uspořádání společnosti se odráží v uspořádání rodinného systému a naopak. Veřejná a rodinná sféra jsou velmi provázány a změny se projeví v obou oblastech (Sedláček & Plesková, 2008). To, že se muži více zapojují do péče o malé děti a o domácnost, přispívá k vyrovnávání podmínek mužů a žen ve společnosti, co se týče například pracovního a platového ohodnocení, ale i čerpání rodičovské dovolené, o kterou byli muži do roku 2001 ochuzeni.

Díky prolínání veřejné a rodinné sféry se ženy dostávají více k moci, mohou se kariérně realizovat a muži naopak neztrácejí blízký kontakt se svými dětmi a získávají práva jak politická, tak společenská o své děti pečovat již od raného věku. Tato skutečnost má dopad i společenský. Veřejný prostor je k rodičům a dětem mnohem otevřenější, přibývají mateřské školy, dětská hřiště, s dětmi se počítá v různých oblastech mnohem více, než tomu bylo dříve. Tyto změny je možné realizovat právě díky prolínání rodinné a veřejné sféry a díky společnému působení mužů i žen v obou sférách (Sedláček & Plesková, 2008). Bylo také zjištěno, že v zemích, kde se mužské a ženské role v těchto sférách blíží vyrovnání, dochází obecně méně k domácímu násilí (Valouchová, 2007).

Na závěr dodejme, že mužské a ženské principy se ve výchově dítěte samozřejmě uplatňují, v každé rodině ale v jiné míře. Důležitější pro dělbu činností a péči o dítě jsou spíše osobnostní dispozice a nastavení jedinců, které mnohdy nemusí být determinovány příslušností k pohlaví. Dítě potřebuje vazbu na primárního pečovatele. Jakého je však pečovatel pohlaví nebo sexuální orientace, je druhotné oproti vztahu a jistotě vazby, která zde funguje (Patterson, 2000).

Vážení rodiče,

přijměte tento článek k zamyšlení nad vlastní rodičovskou rolí i nad rodičovskou rolí svého partnera či partnerky.

Zkuste se zamyslet nad tím, jak se ve svých rodičovských rolích doplňujete, jak se v nich respektujete a jak vás vnímají Vaše děti.

V případě, že máte o zmíněné téma zájem, neváhejte využít další odkazy na odbornou literaturu níže.

                                                                                          tým pracovníků Dětského krizového centra

Zdroje:

Dudová, R. (2006). Rozporuplné diskurzy otcovství. Gender, rovné příležitosti, výzkum. 7(2)., 6–11.

Patterson, C. J. (2000), Family Relationships of Lesbians and Gay Men. Journal of Marriage and Family. Dostupné z:

https://onlinelibrary.wiley.com/action/showCitForm

Richterová, S. (2020). Otec na rodičovské dovolené a jeho vztah s dítětem. (Bakalářská práce). Dostupné z:

https://theses. cz/id/3rkb6p/BDP_Richterova_Otec_na_rodicovske_dovolene_a_jeho _vztah_s. pdf

Sedláček, L., & Plesková, K. (Eds.). (2008). Aktivní otcovství. Brno: Nesehnutí

Valouchová, A. (2007). Aktivní otcovství: Téma, o němž se začíná mluvit. Gender studies. Získáno 1. února 2020 z Gender studies: http://genderstudies.cz/cz/publikace/vyzkum