Co jsou vrstevnické vztahy?
Člověk bývá často součástí nějaké skupiny lidí, ve které vytváří vzájemné vztahy. Slovo vrstevník označuje člověka, který je v stejném, nebo podobném věku jako ty.
Kde se vytváří?
Vrstevnické vztahy utváříš ve škole, nebo ve třídě, kterou navštěvuješ. S vrstevníkem se potkáváš i venku na hřišti, nebo sídlišti, kde bydlíš. Potkáš ho taky na zájmových kroužcích jako jsou třeba šachy, tanec, fotbal, či různé další.
Proč jsou důležité?
Přes vrstevnické vztahy si hledáš kamarády a utváříš přátelství. Mít kamaráda je velmi fajn. Můžeš si s ním popovídat, zasmát se, naslouchat si, ale taky si poplakat a svěřit se, když ti je smutno a něco tě trápí. Můžete se taky od sebe vzájemně učit a nabírat zkušenosti.
Co se může ve vrstevnických vztazích stát a co s tím pak dělat?
Nemohu si najít kamaráda.
Bez kamaráda vzniká někdy samota a z ní je nám smutno. V takové situaci je vhodné se zamyslet, jestli v okolí není někdo, kdo také stojí o přátelství, a případně se ho zeptat. Je dobré poprosit o pomoc staršího kamaráda, sourozence či důvěryhodného dospělého, aby tě nasměroval k těm správným lidem. Může to být například přes nějaký zájmový, nebo sportovní kroužek. Společně můžete lépe porozumět tvým potížím, zjistit, proč se to děje a hledat cesty, jak by se to dalo změnit. Někdy, ti však ani tyhle kroky kamaráda nenajdou. Pak je potřeba mluvit o svých potížích s odborníkem, který ti je pomůže lépe chápat a společně nacházet řešení.
Děti mi dělají zle a šikanují mě. Viděl jsem, jak šikanují mého kamaráda.
O šikaně mluvíme, pokud někdo úmyslně a opakovaně ubližuje druhému. Znamená to, že ti někdo dělá, co je ti nepříjemné a ponižuje tě. Může se to projevovat tak, že se ti druhý posmívá, pomlouvá tě, navádí spolužáky, aby s tebou nemluvili, bere ti svačinu, bije tě a podobně.
Pamatuj, že nikdo nemá právo ubližovat tobě, nebo tvému kamarádovi.
Pokud se tohle děje, je namístě jít za paní učitelkou, speciálním pedagogem, školním psychologem, výchovným poradcem a samozřejmě to říct rodičům, nebo jinému dospělému, kterému důvěřuješ. Je důležité nezůstávat na to sám, svěřit se a říct si o pomoc. Zasloužíš si ji. Dospělí mají povinnost tuhle situaci řešit.
Můj kamarád kouří, pije alkohol, nebo zkoušel drogy.
V určitém věku nějaká část dětí a dospívajících touží vyzkoušet kouření, dát si alkohol, nebo zkusit nějakou drogu. Ti, co to zkusí, si často myslí, že budou díky tomu dospělejší, někteří to dělají z legrace, nebo proto, že to dělá celá parta. Jiní tím zahánějí nudu, nebo chtějí zapomenout na své trápení. Pokud je však člověk spokojený sám se sebou a má se rád, tak tyhle věci zkoušet nepotřebuje a i bez nich se cítí skvěle. Může se ale stát, že o někom z kamarádů zjistíš, že tyhle věci dělá a začneš mít o něj strach. Pak o tom můžeš zkusit s kamarádem mluvit, poradit mu, aby s tím přestal, protože to škodí zdraví a vzniká na tom závislost. Když tě kamarád odbude, nebo se na tebe nazlobí, tak se o tom můžeš poradit s rodiči, nebo jiným dospělým, kterému důvěřuješ.
Můj kamarád si ubližuje.
Pokud se tvůj kamarád „řeže“, nebo si nějak jinak ubližuje, není to žádná legrace. Takové věci dělají lidi většinou kvůli tomu, aby alespoň na chvíli zapomněli na svoje trápení. Je sice pravda, že některé děti a dospívající to dělají kvůli tomu, že tím chtějí zaujmout okolí, ale to nic nemění na tom, že to je velmi nebezpečná věc. Člověk si u toho může i nechtěně ublížit tolik, že to vážně ohrozí jeho zdraví, navíc na sebepoškozování vzniká závislost. Proto když zjistíš, že někdo z tvých kamarádů, vrstevníků něco takového dělá, neváhej a zkus si s ním o tom promluvit, nabídni mu svou pomoc. A když se na to necítíš, nebo tě kamarád prostě odmítne, tak se obrať na dospělé osoby ve tvém blízkém okolí a pověz jim o tom.
Zkus využít i naši brožuru – Sebepoškozování není rozmar!
Kamarád myslí na sebevraždu.
Pokud je člověk šťastný a se svým životem spokojený, má v „pohodě“ rodinu, „fajn“ kamarády a všechno klape, tak ho ani nenapadne, že by chtěl zemřít. Někdy se ale v životě stává, a vůbec se to netýká jenom dospělých, že člověk je natolik nešťastný a smutný, dlouho si s něčím neví rady a cítí se strašně sám, že začne myslet na sebevraždu. Může si myslet, že je to nejlepší a jediné možné řešení jeho problémů a v danou chvíli nevidí jiné možnosti. Když zjistíš, že některý tvůj kamarád by se chtěl zabít, tak pamatuj, že to je velmi vážná věc, kterou je třeba, co nejrychleji řešit. Promluv si s kamarádem, řekni mu, že máš o něj starost, vyslechni si ho a nabídni mu pomoc. Hlavně s tím nezůstávej sám, obrať se na rodiče, učitele nebo jiného dospělého, kterému důvěřuješ a svěř se, co si o kamarádovi zjistil.
Kde se dozvím víc?
Co s tím?
Přijď k nám….
V našem Dětském krizovém centru jsme tu pro tebe, aby ses s tím mohl svěřit a probrat vše, co potřebuješ. Můžeš využít našich služeb a přijít přímo k nám do zařízení, a to i bez rodičů. Dokonce nemusíš uvádět svoje jméno, záleží to jen na tobě, jestli by ti bylo příjemnější říct např. jen přezdívku. Jsme tu pro tebe každé úterý, středu a čtvrtek od 16 h do 18 h (okamžitá krizová pomoc). Nejpozději přijď do 17 h, abychom měli na sebe dostatek času. Pokud by se ti hodil nějaký přesný čas a den, napiš nám a můžeme se domluvit předem. Nebudeš nic platit, služba je bezplatná.
Všechny kontakty včetně mapky najdeš zde
Zvaž, zda by nebylo vhodné, aby tě někdo doprovodil, např. kamarád, který ti dodá odvahu.
Přijď s jakoukoliv starostí, kterou máš!
Nebo se nám ozvi se na Linku důvěry Dětského krizového centra
Naši pracovníci jsou nepřetržitě k dispozici na telefonních číslech 241 484 149 či 777 715 215, a jsou připraveni s tebou řešit jakoukoliv tvoji starost. Máme i specializované číslo pro problematiku – rizik kyberprostoru, a to: 778 510 510. Linka důvěry je Ti k dispozici nonstop (neustále).
Taky se nám můžeš ozvat prostřednictvím e-mailu (e-mail: problem@ditekrize.cz), SKYPE a chatu (sms-zprávy nepřijímáme). Všechny kontakty jsou zde
